Na pozdní páteční večer, jen tak bez zbytečného obkecávání a vysvětlování (to lze nechat na komentáře), jeden takový povzdech, který už nějaký ten týden nosím v hlavě:
Proč to musí být tak, že bytí je jako nepatrný ostrůvek v takřka nekonečném moři nicoty a privace?
Rád bych toto téma s někým rozebral. Bohužel není s kým a ta jej zkusím alespoň rozvést v komentáři. Co míním tím, že bytí je jako kapka v moři nicoty a privace?
Vezměme si takové číslo 3. Je pouze a jen jedno - všechna ostatní čísla jsou ne-trojky. Jsou v privaci vůči trojkovitosti. Takže zde máme nekonečně privací a jedno bytí. Takový příklad se ale musí nutně zdát podivný a absurdní. Je přece přirozené, že je jen jedno číslo tři, a nikdo netruchlí nad "nekonečným množstvím privací trojek": navíc i trojka je např. privací čtyřky. Vezměme si ale následující příklad. Představme si, že máme ve fotbale kopnout přímý kop a dát gól. Zde bude už asi snažší uznat, že je mnohem víc možností (a také větší pravděpodobnost), jak "to kopnout špatně", než to kopnout správně. A to jaksi principielně, protože brána je pouze jedním směrem. A úplně nejmarkantnější je to v etice. Tam jde totiž o to, že aby byl čin jednoduše dobrý, musí být dobrý v každém ohledu, v každé okolnosti. Jinak mu něco chybí (tj. jev něm přítomna nějaká privace) a je V NĚJAKÉM SMYSLU zlý. A zdá se, že některé dobré činy lze vykonat jen jedním jediným možným způsobem, zato je mnoho způsobů, jak je učinit "privativně".
Nějak za tím nakonec stojí transcendentálie jedna. Ta se totiž materiálně kryje s dobrem a pravdou. Pravda je jen jedna, zato nepravd je mnoho. Dobra, či způsobů jak jej vykonat, je často taky jen jeden, zato zlého je mnoho.
A přesto - vše v přírodě má tendenci se replikovat, člověka nevyjímaje. Zdá se to skoro nepochopitelné ... Přímo v knize Genesis je pokyn "ploďte a MNOŽTE se". Najednou je mnohost dobrá. A přitom by se z výše napsaného zdálo, jako by měl v ideálním případě existovat jen jeden člověk, popř. jen jeden muž a jen jedna žena. A byli myslitelé, kteří si to opravdu mysleli (Origenés?).
To napětí mezi jednotou a mnohostí se mi někdy velmi těžko snáší. Právě proto, že mu asi moc nerozumím ...
Nebojte se komentovat články i když jsou staré! Píšu většinou o tématech, jejichž aktualita s časem neubývá. Kdo máte mail u seznamu, použijte pro vložení komentáře volbu OpenID. Je to velmi jednoduché, viz zde: http://napoveda.seznam.cz/cz/jak-pouzit-seznam-openid.html.
Rád bych toto téma s někým rozebral. Bohužel není s kým a ta jej zkusím alespoň rozvést v komentáři.
OdpovědětVymazatCo míním tím, že bytí je jako kapka v moři nicoty a privace?
Vezměme si takové číslo 3. Je pouze a jen jedno - všechna ostatní čísla jsou ne-trojky. Jsou v privaci vůči trojkovitosti. Takže zde máme nekonečně privací a jedno bytí.
Takový příklad se ale musí nutně zdát podivný a absurdní. Je přece přirozené, že je jen jedno číslo tři, a nikdo netruchlí nad "nekonečným množstvím privací trojek": navíc i trojka je např. privací čtyřky. Vezměme si ale následující příklad. Představme si, že máme ve fotbale kopnout přímý kop a dát gól. Zde bude už asi snažší uznat, že je mnohem víc možností (a také větší pravděpodobnost), jak "to kopnout špatně", než to kopnout správně. A to jaksi principielně, protože brána je pouze jedním směrem.
A úplně nejmarkantnější je to v etice. Tam jde totiž o to, že aby byl čin jednoduše dobrý, musí být dobrý v každém ohledu, v každé okolnosti. Jinak mu něco chybí (tj. jev něm přítomna nějaká privace) a je V NĚJAKÉM SMYSLU zlý. A zdá se, že některé dobré činy lze vykonat jen jedním jediným možným způsobem, zato je mnoho způsobů, jak je učinit "privativně".
Nějak za tím nakonec stojí transcendentálie jedna. Ta se totiž materiálně kryje s dobrem a pravdou. Pravda je jen jedna, zato nepravd je mnoho. Dobra, či způsobů jak jej vykonat, je často taky jen jeden, zato zlého je mnoho.
A přesto - vše v přírodě má tendenci se replikovat, člověka nevyjímaje. Zdá se to skoro nepochopitelné ... Přímo v knize Genesis je pokyn "ploďte a MNOŽTE se". Najednou je mnohost dobrá. A přitom by se z výše napsaného zdálo, jako by měl v ideálním případě existovat jen jeden člověk, popř. jen jeden muž a jen jedna žena. A byli myslitelé, kteří si to opravdu mysleli (Origenés?).
To napětí mezi jednotou a mnohostí se mi někdy velmi těžko snáší. Právě proto, že mu asi moc nerozumím ...