Přestože filosofie u mne za poslední 3-4 roky šla do velmi silného útlumu, rád bych krátce uvedl dvě své aktuální myšlenky týkající se dvou filosofických směrů, které mne z určitých důvodů filosoficky hodně interesovaly.
sobota 3. listopadu 2018
pondělí 24. září 2018
Nemoh jsem si vybrat
Vím, že je tento blog již delší dobu v "úsporném režimu" a tak bych sem po čase zase hodil aspoň píseň, která je tak navíc trochu na filosofické téma (ne)svobody ...
pátek 6. července 2018
středa 30. května 2018
Benatar a Peterson diskutují o antinatalismu
Jen bych si tu rád odložil jednu debatu, kterou jsem ještě ani neslyšel (resp. jsem teprve na začátku), ale která bude určitě stát za to.
Mimochodem, dnes je v Praze velká antinatalistická konference ...
Mimochodem, dnes je v Praze velká antinatalistická konference ...
středa 17. ledna 2018
Vznik nových lidí: problémy
Fenomén vznikání
nových lidí je pro mne už nějakou dobu velmi naléhavým filosofickým tématem. Proč? Vyjděme ze zdánlivě
banálního faktu, že se rodíme a umíráme. Všechno, co nás na
tomto světě trápí a těší, to, že se sjmějeme a pláčeme,
všechny osobní i světové tragédie a všechny exploze štěstí, všechno, co tady hluboce a naléhavě prožíváme a řešíme,
řešíme „pouze a jen“ proto, že existujeme. Zdá se ovšem, že
existujeme zcela nahodile, protože nás někdo „nahodile“
zplodil, protože jedna mikroskopická spermie se spojila s
malilinkatým vajíčkem. Kdyby došlo k situaci, že by lidstvo
vyhynulo – ať už tragicky jako to hrozilo ve filmu Potomci lidí – nebo záměrně
cíleným neplozením, jak by to chtěli antinatalisté – pak by
možná život na planetě pokračoval dál v rostlinné a živočišné
říši, ale pro nikoho by to nemělo absolutně žádný význam,
protože by prostě nikdo nebyl. Zmizela by historie, filosofie,
věda, etika, láska, pokrok a jakékoliv důvody, proč něco dělat
či nedělat, protože by prostě nikdo neexistoval. Pokračování
existence lidstva a jednotlivých lidských společností tedy závisí
na vznikání nových lidí, které se tak ukazuje naprosto kruciální
záležitostí, jejíž roli si často dostatečně neuvědomujeme.
Noví lidí však dosud
mohou vzniknout pouze jediným způsobem: totiž spojením mužské a
ženské pohlavní buňky, spermie a vajíčka. Ty se k sobě
dostanou buď přirozeně (přes pohlavní styk, tedy sexuálně),
nebo nepřirozeně (umělé oplodnění). A právě především fáze
– i když nejen ona - mezi ejakulací semene až ke splynutí
vajíčka a spermie, a vlastně ještě dál přes růst plodu, bude
hlavní materií tohoto textu, který se občas bohužel neobejde bez určitých, pro někoho možná "nechutných" popisů. Budu se nad tématem zamýšlet z hlediska
filosofického, populačního, biologického, etického a
křesťanského (katolického). Výsledkem celého textu bude sada
položených otázek, jejichž seznam bude uveden tučně na konci,
takže komu se nechce číst celý dlouhý text, může rovnou
skočit na konec (stať „Závěrečný sumář otázek“) a k
textu se vrátit dle toho, jestli jej nějaká otázka zaujme.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)