sobota 1. března 2014

Přetékající absolutno?

Atribut nekonečnosti v Bohu, resp. nekonečnosti Boha, je zdrojem určitých komplikací ohledně vztahu mezi Bohem a stvořením, Bohem a aritmetickým nekonečnem, otázky aktuálního aritmetického nekonečna apod. Pokud se mi bude chtít a odhodlám se, napíšu k tomu někdy něco pro Kontrafikci. O jednom problému bych se ale krátce zmínil již teď a tady. Totiž, jednu z nejobtížnějších otázek realistické filosofie - otázku, proč Bůh vůbec něco tvořil, i když nic než sebe nepotřebuje - se filosofové snaží řešit přes pojem dobra (už jsem o tom něco psal zde). Součástí definice dobra, popř. jeho atributem je, že se dává jiným od sebe. Dobro má tedy tendenci se tzv. rozlévat. A v případě Boha to má být dle některých argumentů realistických filosofů tak, že je tak plný dobra, že tato jeho plnost "přetéká" mimo něj - totiž na stvoření, které v tomto smyslu vzniká právě tímto přetékáním. Je to sice metafora, ale i tak mi přijde nešťastná a neadekvátní. Proč? Právě proto, že koliduje s atributem nekonečna. Pojem přetékání máme v běžném životě spojený třeba s hrncem, kastrolem nebo kýblem, který je už tak plný, že jeho kapacita nestačí a jeho obsah přeteče okraj. Je zde tedy přirozený odkaz na omezenost nádoby, z níž něco přetéká. Omezenost je však kontradiktorním opakem nekonečna, protože nekonečno je neomezené. Pokud tedy užíváme metaforu o přetékání, pak se tím implicitně stavíme proti atributu nekonečnosti Boha, který však zároveň uznáváme.

Pokud uvádím tuto námitku, tak se nedomnívám, že pouze slovíčkařím. Naopak se domnívám, že "přetékající absolutno" je něco jako kulatý čtverec a že je tedy veliká otázka, jestli by se tato metafora měla vůbec používat. Pokud má však někdo argumenty, proč je i přes tuto neadekvátnost vhodné metaforu o přetékání používat - sem s nimi.

12 komentářů:

  1. Osobně mám rád metafory, jež se snaží vypovídat o Bohu, protože myslet o Bohu chci (ba i slýchat a někdy dokonce i mluvit) a domnívám se, že bez metafor to nejde. Nemám ale moc rád tu metaforu přirovnávající boha k nekonečnu. A to i přesto, že u scholastiků je používána a k mnohému ze scholastiky mám (snad) docela kladný vztah.
    Nechci teď moc nudit pojmem nekonečno z matematiky, neuměl bych to říci ani tak zajímavě, jako Petr Vopěnka ani tak systematicky, jako profi znalci teorie množin. Ale dvě teze tezi si přece dovolím:
    ---
    1) Do lidské hlavy se podle mne vejde pouze nekonečno „spočetné“, například nekonečný řetěz příčin a jejich následků (jež jsou zase příčinami pro další následky). Víme sice, že to není jediné nekonečno, ale „představovat“ si jiná nekonečna moc „reálně“ neumíme. K té spočetnosti vede indukce, což je vcelku pochopitelná myšlenková činnost. Kdežto dál už je to dost v mlze.
    2) Je-li něco nekonečného, neznamená to nutně, že nemůže existovat i cosi jiného. V matematice jsou toho nekonečné přímky či roviny v prostoru, ale i malé útvary obsahující dokonce nespočetně nekonečné množství bodů, nudnými příklady.
    ---
    Pokud použiji metaforu nekonečna pro boha, asi bych měl mít na paměti, že v ní nemá být myšleno nekonečno spočetné a omezenost či neomezenost geometrická. Že není na místě pčedstava, že boží dobro se přelévá z jednoho místa či okamžiku uvnitř boha na další a další a nikdy se to nevyleje z boha ven, protože jeho vnitřek je nekonečný.
    (Z podobného důvodu jsem svého času protestoval proti Leibnizově – Mirkově tezi o tom, že bůh „musí“ tvořit „pouze“ nejlepší z možných světů. Boží možnosti přece nemůžeme ani počítat, ani porovnávat s nárokem na takovou úplnost, abychom Bohu něco předepisovali.)
    Když si uvědomím svou nedostatečnost v možnostech myšlení o nekonečnu (a tím spíše o Bohu), tak mi to přelévání dobra z Boha na stvoření až tak kolizní, kontradiktorní či kulatočtvercoidní nepřijde. Naopak, ono přetékání na mne – nehodného – chci s pokorou přijmout a za něj děkovat, i když vyznávám, že se mi to ne vždy daří. Ale fakt je, že bych tu zrovna na boží „nekonečnost“ moc hlasitě neodkazoval. (Možná na lásku, ale ani tam nepovažuji svůj vhled za ostrý a naprosto vše osvětlující.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na úvod jedno vysvětlení: jistě jsem nechtěl brojit proti metaforám o Bohu obecně.
      Každopádně ale moc nechápu, jak z věty

      "Pokud použiji metaforu nekonečna pro boha, asi bych měl mít na paměti, že v ní nemá být myšleno nekonečno spočetné a omezenost či neomezenost geometrická."

      odvodit

      "Že není na místě pčedstava, že boží dobro se přelévá z jednoho místa či okamžiku uvnitř boha na další a další a nikdy se to nevyleje z boha ven, protože jeho vnitřek je nekonečný."

      Uznávám sice, a díky za inspiraci, že "Boží nekonečno" bude pravděpodobně nějak přesahovat všechna lidská a matematická nekonečna, ale přesto (nebo právě proto?) nechápu, jak z toho plyne možnost přetékání. Tvá následná kritika Mirka a Leibnize tu "nepochopitelnost" podle mne spíš zesiluje, než zeslabuje. Otázka, jak může existovat něco jiného než Bůh, je vážnou filosofickou otázkou a řeší ji třeba i Cardal v Bohu ve světle filosofie.

      "přetékání na mne – nehodného – chci s pokorou přijmout a za něj děkovat"
      Hezké. Mi ale nyní šlo především o tu "fázi" přetékání, kdy ještě není na co přetéct, a musí se nejprve přetéct tak, aby posléze bylo na co přetéct ...

      Vymazat
    2. Na úvod: Nechtěl jsem tvrdit, že brojíš proti metaforám obecně, nýbrž já za sebe jsem chtěl brojit proti metaforám poplatným spočetnému nekonečnu a geometrickým mezím.

      Ku vztahu mezi větou o odmítnutí metafory se spočetností a geometrií a větou o pčedstavě, jež měla být pŘedstavou:
      Předpoklad Př1: Nekonečnost boží je možné přirovnat k nekonečnosti spočetné a ke strukturám geometrickým.
      Důsledek Př1: Vnitřní strukturu takového boha si pak lze představovat jako spočetné nekonečné množství míst, v nichž se nachází dobro nebo se tam to dobro přelévá.
      To je ale v rozporu s tezí, k níž se hlásí většina křesťanů – že Bůh není složený ani rozprostraněný v prostoru nebo v čase. (Nepoplatnost času je sice pro někoho obtížněji domyslitelná než nepoplatnost prostoru, ale domnívám se, že jde o většinové křesťanské stanovisko).
      Závěr: Předpoklad Př1 neodpovídá křesťanskému pohledu na Boha. Protože se cítím být křesťanem, není pro mne na místě představa o boží složenosti z geometrických či časových míst a zejména o vylévání či nevylévání dobra z takového (geometrického) boha ven. Představy jiných živých bytostí tím nejsou dotčeny.

      Pokus o řešení vážné filosofické otázky, zda může existovat něco jiného než Bůh:
      Předpoklad 1 (Descartův): Já existuji.
      Předpoklad 2 (můj): Já nejsem bůh.
      Závěr: Existuje nejméně jedna entita, jež není bohem. Tím není dokázána ani vyvrácena teze, že mohu či nemohu existovat jinak než v Bohu.

      Pokus o kritiku představy, že přetékání dobra musí mít fáze, kdy „ještě není“ na co přetéct, „pak musí“ nějak přetéct (či něco jiného), „aby posléze“ bylo na co přetéct:
      Taková představa vychází implicitně z předpokladu, že nad oním přetékáním panuje svou mocí čas. Pokud ale jde o tvoření a přetékání jako akty Boha, je docela problematické obhajovat, že by měly Jeho akty vždy být podřízeny času.

      Vymazat
  2. K prvnímu pokusu o důkaz (předpoklad, důsledek, závěr): stále nevidím, jak z toho (pozitivně) plyne legitimita a zdůvodnění přetékající metafory.

    Důkaz ohledně existence něčeho jiného než Boha je celkem silný. I Cardal by to řekl podobně.

    Ad kritika časové představy přetékání. Ta je vcelku správná, i když bych jen trval na fázích, resp. na jakési "kauzální" či pojmové prioritě předmětu přetékání.

    OdpovědětVymazat
  3. „Nevidím, jak z toho (pozitivně) plyne legitimita a zdůvodnění přetékající metafory.“
    …No právě že „pozitivně“ z toho neplyne nic. Troufám si to ale považovat za indicii k těmto „negativním“ tvrzením:
    1. Není jisté, že „přetékající absolutno“ je něco vnitřně rozporného jako třeba kulatý čtverec. Tedy není jisté, že dobrota Boží „nesmí“ přetékat mimo Něj.
    2. Není jisté, že bůh „je povinen“ všechny možné světy hodnotit a porovnávat a na základě takového porovnání tvořit jen ten „nejlepší“ z nich.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Relativní souhlas s bodem 1.
      Nicméně pro nějaké pozitivní tvrzení musíme mít nějaké dobré důvody. A ty zde zatím stále nevidím. Zvlášť ohledně použití právě výrazu "přetékat".
      Souhlas rovněž s bodem 2, i když možná z trochu jiných důvodů, než na základě jakých jej tvrdíš ty.

      Vymazat
    2. Ad 1. Relativně souhlasím s tím, že dobré důvody k prosazování právě výrazu „přetékat“ v souvislosti s dobrem, jehož se nám od Boha dostává, asi nemáme. Ale netroufám si rozhodnout, zda a jaká jiná metafora by mohla aspirovat na onu hodnost dobře odůvodněné výpovědi o Boží dobrotě“.
      Ad 2. Uznávám, že vzhledem k textu, pod nímž diskutujeme, je to mimo téma, ale docela bych uvítal, kdybys mohl ty „trochu jiné důvody alespoň stručně přiblížit. (Zde nebo jinou cestou.) Myslím, že mé důvody primárně nesouvisejí s nekonečny, geometrií a časem, ale s naléhavostí života, konkrétněji s etikou a snad se Sókratovo – Patočkovou péčí o duši. Svět determinovaný a jediný možný, tedy bez svobody a možnosti smysluplné volby, mi připadá bezútěšně zbytečný.

      Vymazat
    3. 2. Ty - ale je to jen má čistě subjektivní domněnka, kterou možná hned vyvrátíš - celou věc asi zdůvodňuješ více "voluntaristicky", což plyne i z formulace "Bůh není povinnen"; Bůh se nemusí nechat vázat "lepšostí" možných světů. Já bych netvrdil, že není povinnen, ale jak se uvádí v tom Šprunkově textu, co jsem ti dříve zaslal, pojem "nejlepší možný svět" je problematický, resp. tvrdí se, že přímo rozporný. Tato skutečnost je něco, z čeho nejsem vůbec nadšen, nicméně je to pro mne zatím silný argument. Pokud by pojem nejlepší možný svět rozporný nebyl, potom je možné, že bych se rovněž přiklonil k Leibnizovi.
      Co se týče svobody, tak svůj pohled na věc jsem popsal ve zdejším pětidílném textu, pod nímž jsme rovněž hojně diskutovali. To je také důvod, proč ve své anketě filosofických přání - pravděpodobně jsi ji už zaregistroval - na otázku, zda si přeji svobodu či determinismus, pravděpodobně odpovím "nevím / nejsem si jist".

      Vymazat
  4. Díky za promptní reakci.
    Ku mému voluntaristickému zdůvodňování – rozhodně se necítím být krajním voluntaristou l typu A. Schopenhauera, ale jsem nejspíš blíže voluntarismu než Ty, takže vyvracet si netroufnu.
    Ku problematičnosti a rozpornosti pojmu „nejlepší možný svět“ – ano, to mi připadá jako dost dobrý argument.
    Ku anketě filosofických přání – zaregistroval jsem dnes ráno. Já si nebyl jist svou odpovědí na otázku, zda si přeji individuální nesmrtelnost nebo splynutí s absolutnem – ale v tomto si nejsem jist ani svou nejistotou, jde totiž o příliš nepředstavitelné odpovědi. (A Bůh ví, zda není podobný zádrhel v nepředstavitelných důsledcích i u té svobody.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. " Já si nebyl jist svou odpovědí na otázku, zda si přeji individuální nesmrtelnost nebo splynutí s absolutnem – ale v tomto si nejsem jist ani svou nejistotou"

      Tak to můžeš uvést jako komentář v poslední položce ankety :-) (pokud teda budeš anketu vyplňovat)

      Vymazat
  5. Přetékání (Jedno nalité jako prsa těhotné ženy) používá například Plótínos. Ovšem zároveň samozřejmě zdůrazňuje, že Jedno se tímto nijak nemění. Nevím, jestli je Bůh nekonečný (imho je nekonečná pouze transcendence, kterou k Němu jdeme, o Bohu samotném nemohu vypovídat ani konečno, ani nekonečno), nicméně i pokud by měl být nekonečný, tak prostě právě tím, že je nekonečný, může přetékat, aniž by ze jakkoli měnil. Kdyby byl konečný, přetékáním by ubýval.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím s tím "aniž by se jakkoliv měnil", ale ohledně toho přetékání jde o to, zda přetékající absolutno není totéž jako "nejlepší možný svět".

      Nekonečno podle mne o Bohu vypovídat zle, byť nejspíš jen analogicky.

      Vymazat

Nebojte se komentovat články i když jsou staré! Píšu většinou o tématech, jejichž aktualita s časem neubývá.
Kdo máte mail u seznamu, použijte pro vložení komentáře volbu OpenID. Je to velmi jednoduché, viz zde: http://napoveda.seznam.cz/cz/jak-pouzit-seznam-openid.html.