sobota 2. dubna 2016

Prožitková povaha sexu, děti a křesťanství

!UPOZORNĚNÍ! 
Následující text může někomu připadat vysoce skandální. Pokud jste křesťan spíše prostého, "dětsky" zbožného typu, snažně vás prosím, rozhodně jej nečtěte. Odolejte pokušení. Pokud jste křesťan spíše racionalisticky-spekulativního typu a zároveň nejste nějak vysoce aktivním, "veřejným moralistou", pak je naopak text určen možná právě pro vás, ale i tak si rozmyslete jeho čtení. Pokud tím moralistou jste, máte za tento text tu nejlepší příležitost mne veřejně pokárat/seřvat/přestat se se mnou bavit, nicméně budu doufat, že to neuděláte a ideálně budu doufat, že ihned přestanete číst. Pokud jste ateista, agnostik atp., pak je volba zcela na vás, ale text vás asi nemá moc šanci pohoršit.
Další čtení je na vaši zodpovědnost.
!KONEC UPOZORNĚNÍ!


Jako člověk-muž, který není žádným asexuálem, samozřejmě - když to maximálně zjednoduším a nebudu zkonkrétňovat, což ani nemám v úmyslu - zakouším svou sexualitu a sexuální prožitky. Ze sexu, jak všichni víme, vznikají děti - a dle katolické církve, ale i jiných křesťanských církvi (ale i některých jiných, nekřesťanských náboženských uskupení), je plození dětí primárním a tedy v posledku jediným účelem sexu. O děti pak musíme velice pečovat, zvláště když jsou to miminka, vyžadují naprostou péči. Když vidíme takové malé miminko, nějak konkrétně jej prožíváme - pohled na něj, jeho pohled na nás, zvuky, které vydává, jeho chování, pohyby, doteky - to vše v nás vyvolává nějaké konkrétní prožívání, nějaké zakoušení. Stejně tak v nás vyvolávají konkrétně zabarvené prožitky (jakési "komplexní qualia", chcete-li) právě úkony péče o toto dítě.
Následující věci budu psát čistě na základě svého subjektivního prožívání, a samozřejmě by mne velice zajímalo, jak to prožívají ostatní, pokud se to někdo nebojí napsat. Totiž, když mám nějaké zakoušení sexuality já, tak v tomto prožitku není nikterak přítomno to dítě - to, které vzniká následkem sexu (ve smyslu "následkem pohlavního styku s úspěšným oplodňujícím efektem"). V tom prožitku mohou být  - budu-li to psát z hlediska muže - přítomny: žena, různé zakoušení erotičnosti, spalující vášeň, sjednocení, hluboká vzájemnost a další. Ve svých vlastních subjektivních sexuálních prožitcích však nikde nenacházím onen primární účel sexuality, tzn. to dítě. A moc se mi nechce věřit, že by souložící páry při souloži měli sexuální vzrušení a orgasmus způsoben (vyloženě) tím, že jim tane na mysli to děťátko - představa toho, jak se rodí, jak pije mléko, cumlá dudlík, jak třepe nožičkama, pláče či výská. Tzn. že by to potenciální dítě či jeho představa bylo příčinou toho sexuálního zakoušení. Ovšem, jak jsem napsal, toto vše je dáno pouze mým subjektivním prožíváním sexuality - a právě zde je místo pro čtenáře. Hrozně by mne zajímalo, jak to máte vy, jak to mají ostatní lidé - ať už sexuálně žijete či ne. Jsou vaše sexuální prožitky (spoli)způsobeny oním potenciálním dítětem, nebo - jak přirozeně předpokládám - ne? Jak to mají muži, jak ženy? Dnes už máme i filosofickou disciplínu zvanou filosofie sexu a v rámci ní by dle mne bylo velmi užitečné, udělat v této věci nějaký průzkum.
Proč mne to tak zajímá? Přijde mi totiž, že pokud jsou primárním účelem sexu děti (jak tvrdí např. křesťanství), ale pokud zároveň prožívání sexuality v sobě dítě nijak neobsahuje, jsme zde svědky ohromné disproporce a nesourodosti mezi zakoušením a účelem, která si žádá vysvětlení. Proč "prostředek k vyrábění dětí" zakoušíme zcela "a-dětsky"? Opravdu netuším. Tuší někdo? Jedno vysvětlení by se dalo odvodit z  ranně-křesťanské "antisexuální kliky", ať už té z hlediska oficiálního křesťanství heretické (enkratisté), nebo ortodoxní (sv. Jeroným, sv. Jan Zlatoústý, sv. Augustin, sv. Řehoř). Dle tohoto vysvětlení by tato disproporce kořenila v pádu prvotního hříchu, bez kterého by sexuální rozkoš pravděpodobně vůbec neexistovala (jsem si vědom, že např. Tomáš Akvinský by s takovým vysvětlením nesouhlasil) a po úplném duchovně-mravním uzdravení člověka by nejspíš zcela zmizela.1  Je ale samozřejmé, že takové vysvětlení je plně závislé na pravdivosti křesťanství a na křesťanské teologii. Jiné varianty vysvětlení ale neznám. To samozřejmě neznamená, že neexistují. Pouze vím, že z hlediska ortodoxního křesťanství je nepřípustné obětovat plození jakožto primární účel sexu ve prospěch usouladnění prožitkové povahy sexuality a jejího účelu.
To nejskandálnější na závěr, a proto ještě naposled prosím o ukončení čtení tohoto textu těmi, kteří přes varování pokušení číst podlehli. Sex je v křesťanství, alespoň v tom tradičním, doslova minovým polem smrtelných hříchů a pokud jde o rozlišení hříchů na lehké a těžké, pak v křesťanství lehké sexuální hříchy téměř neexistují. Kolik variant sexuálních hříchů by ale odpadlo, pokud by byla sexualita "stvořena jinak"! Jak? Dle mne by bylo ideální, kdyby byl muž schopen produkovat dva druhy ejakulátu: jeden oplodňující, druhý neoplodňující. A kdyby mohl nějak ovládat, který z těchto dvou druhů by v dané situaci produkoval. Mnoho variant smrtelných sexuálních hříchů by tím odpadlo, antikoncepce by nebyla potřeba, a také by se ona prožitková povaha sexu dala snadněji "usouladnit s dětmi a jejich prožíváním". Já osobně, kdybych byl stvořitel, tak bych sex stvořil právě takto. Nic víc nedodávám. Snad kromě toho - když už o tom je řeč, i když je to už trochu off-topic - že bych osobně veškeré vylučování tělesných odpadů umístil do zadní části těla. Určitě je jasné, kterou myslím. Vedlejším "genderově-rovnostářským" efektem by bylo, že by ženy, při nutnosti odskočit si někde venku, kde není záchod, "na malou", nebyly oproti mužům nijak "diskriminovány" :-)

Poznámky

1. Historik Jacques le Goff v knize Středověká imaginace, v kapitole Tělo, píše: "Prvotní hřích, hřích intelektuální pýchy, intelektuální výzvy k Bohu, je středověkým křesťanstvím transformován v hřích sexuální. Znechucení tělem a sexem je nejsilnější u ženského těla. Od Evy po čarodějnice z období konce středověku je tělo vyvoleným sídlem ďábla."
Tématu se věnuje také před pár dny proběhlá rozprava u pražských dominikánů, nazvaná Sex za branami ráje (pokud vám odkaz již nefunguje, napište mi svůj mail do komentáře a mohu přednášku zaslat)

7 komentářů:

  1. tak, tvrdí se že některé ženy se vyžívají v tom když říkají svým partnerům před pohlavním stykem něco takového jako ˝udělejme si děti˝.

    OdpovědětVymazat
  2. To upozornění na skandálnost textu a návrh na zvážení, zda číst, beru jako (docela dobrý) vtip. Pokud bych se měl textem zabývat „vážně“, pak bych si patrně dovolil těchto pár poznámek:
    1. Není nic divného na tom, že sex je (ať již evolucí nebo Stvořitelem, já v tom nevidím žádný protiklad) určen k rozmnožování, a přitom se v mysli souložících lidí (většinou) neobjevují obrazy početí, porodu, novorozence, potomka v jakémkoli věku či dalších potomků z následujících pokolení. Analogicky například hlad je určen k doplnění energie a stavebního materiálu pro tělo a člověk (a nejspíš ani jiní živočichové) si při jídle také (většinou) nepředstavují trávení, průnik molekul střevní stěnou, dopravu živin krevním řečištěm, metabolické procesy v buňkách nebo růst tkání.
    2. Není pravda, že křesťan musí nutně mít ze sexu trauma. Katolická církev se v této oblasti zajisté patlá dosti zbytečně a poněkud trapně, ale Bible má k sexu celkem zdravý vztah, ať již „nezúčastněně“ popisuje, jak lze z přemíry sexuální touhy zblbnout (David, Bat-ševa a chudák Urijáš), nebo sex opěvuje jako Boží dar (Píseň písní), anebo stručně konstatuje, že i osoby, jež si vydělávají poskytováním sexuálních služeb na živobytí, mohou na cestě do Božího království předcházet ctihodné farizeje, zákoníky, velekněze a „starší (zbožného) lidu“ (Mt 21,31.32).
    3. Není pravda, že pro oddělení sexu od plození by Stvořitel musel muže vybavit dvojím ejakulátem a možností volby mezi nimi. To je představa hodná člověka s trestuhodně malou sexuální fantazií. Stvořitel stvořil nejen šedesátá léta 20. století, ale snad ještě erotičtější středověkou (tedy skrz naskrz křesťanskou) trubadúrskou kulturu, v níž byl sex opěvován, konzumován a kultivován mnoha zajímavými způsoby, pouze (alespoň „oficiálně“) s výjimkou „klasického“ koitu. (Tedy bez nutnosti přepínání mezi typy ejakulátu.) Minesengeři opěvovali v sexu kreativitu, byli otevření vizuálním vjemům, zdůrazňovali touhu, očekávání a prožitek, jen to (nevím proč) spojovali výhradně se sexem mimo manželství. K manželství patřil (jak podle minesengrů, tak podle mnohých církevních činovníků) sex nudný, bez vizuálních vjemů a v podstatě bez prožitku.
    4. Nevím, co je „hledisko ortodoxního křesťanství“, zmíněné v předposledním odstavci. Zejména nevím, proč by se takové hledisko mělo definovat ve vztahu k sexu a proč by mělo být úplně jiné, než co člověku alespoň ve formě indicií přichází na mysl při čtení Písma. Osobně poměrně dlouho aplikuji minesengerskou formu na matérii manželství (tedy: sex si „užívám“ a nevěru nepěstuji) a docela mi to vyhovuje. Z hlediska toho divného „ortodoxního křesťanství“ to možná není úplně obvyklé, ale že bych se zrovna z tohoto důvodu cítil jako „hříšník“, to se fakt necítím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To upozornění je tam pro jistotu, abych se měl případně čím krýt před jistými jedinci. Možná jej časem smažu.
      Jinak díky za komentář, na zbytek odpovím později.

      Vymazat
    2. Nevím, jestli polemizování o přiléhavosti analogií někam povede, nicméně si nemyslím, že by analogie s hladem byla přiléhající. Hlad je určen jako nepříjemný/bolestivý signál, že si tělo žádá potravu. A tomu v prožitku odpovídá pocit úlevy od této bolesti. Krevní řečiště s tím řekl bych nemají co dělat.

      "Stvořitel stvořil nejen šedesátá léta 20. století,"
      To je hodně kontroverzní tvrzení, jelikož se za ním bezesporu skrývá ten význam, že stvořitel stvořil volný sex, fetování a tripy, levičáctví hippies a jejich zájem o východní náboženství. To už bys mohl rovnou napsat, že stvořitel stvořil hřích.
      A jak by podle Tebe tedy měl stvořitel stvořit sex jakožto oddělen od plození tak, aby to nevyžadovalo dva typy spermatu? Samozřejmě, to řešení klidně může existovat, ale reálná/skutečná forma sexuality, kterou jsme všichni vybaveni, té oddělenosti v mých očích opravdu moc nenapovídá. Dva typy ejakulátu by tomu odpovídaly.

      Vymazat
    3. „…nemyslím, že by analogie s hladem byla přiléhající“
      …Jako každá analogie i tato je jistě nedokonalá. Ale mě až tak „nepřiléhající“ nezdá. Absence potravy (hlad) je nepříjemný signál, že tělo žádá potravu. Absence sexu je (alespoň pro mnohé lidi) rovněž nepříjemný signál, že tělo něco žádá. Sexuální žádost těla se od žádostivosti potravy liší v tom, že nesměřuje k zachování života daného jedince, ale živočišného druhu. Směřuje analogickým směrem, tedy k zachování života. Hlad se dá obelstít nějakou (nepřirozenou) potravinou bez výživné hodnoty a sexuální žádostivost se dá obelstít nějakou (podle některých také „nepřirozenou“) aktivitou, jež nevede k oplodnění. A jak přijímání potravy tak sexuální chování mají ještě sekundární funkce, například posilování (a oslabování) sociálních vztahů. Opičky bonobo (šimpanz trpasličí, lat. Pan paniscus) o tom vědí své.

      „To je hodně kontroverzní tvrzení (o stvoření šedesátých let)… To už bys mohl rovnou napsat, že stvořitel stvořil hřích.“
      …Uznávám, že ve snaze o stručnost jsem se dopustil přílišného zjednodušení. Hipíci jistě dělali mnoho blbostí, jež není korektní „vysvětlovat Bohem“ a o nichž lze s jistou licencí snad pouze tvrdit, že je Bůh „dopustil“. (Jak se s onou licencí tvrdívává o hříchu obecně.) Ale vedle šíření kapavky a alkoholem či drogami zdevastovaných mozků se v šedesátých letech zrodilo i pohrdání upachtěným hromaděním hmotných statků a odmítání násilí. A to jsou podle mne hodnoty, jež do srdcí lidí vkládá Bůh.

      „A jak by podle Tebe tedy měl stvořitel stvořit sex jakožto oddělen od plození?“
      …Přiznávám se, že u mnoha stvořených věcí mívám pocit, že by snad bylo bývalo lepší, kdyby je Stvořitel zařídil poněkud jinak. Ale sex mi vyhovuje tak, jak je Stvořitelem učiněn, a v této oblasti bych proto neměnil nic. Vím o lidech, kteří neumějí užívat sexu bez (rizika) plození, ale problém vidím v jejich malé kreativitě a/nebo v jejich velkých předsudcích. Stvořeno je to podle mne (v mezích mých představ) dokonale. Pokud mám v oblasti sexu výhrady, tak ne ke Stvořiteli, ale k lidem. Podle mne bychom mohli být ohleduplnější k těm bližním, kteří mají v sexu problém, jenž neubližuje – třeba neprotestovat proti právním svazkům homosexuálů, neprosazovat církevnické regulace antikoncepce etc. A naopak bych byl pro jisté možnosti efektivní obrany před sexuálním násilím, třeba pro nucenou kastraci nebezpečných sexuálních deviantů.

      Vymazat
  3. Názor ženy
    Sex prožívám vysloveně pozitivně právě s myšlenkou na možnost splodit dítě, je to nesmírně vzrušující pocit(nejen sexuálně). Nemůžu se tedy připojit k východisku autora. Jinak křesťanské pojetí rozhodně tělesné požitky nezatracuje a právě tak jak nám byly dány (k užití s manželem), přinášejí nejvíce radosti.

    OdpovědětVymazat
  4. Názor muže
    Používáme církví doporučenou PPR metodu a ta je vlastně celá o dětech. Když někdy chceme spíše oddálit početí dalších dětí, tak vyhledáváme neplodné dny, ale myšlenka na ně - na plodnost - stále přítomná, i když při manželském aktu na ně v tu chvíli zrovna nemyslíme (nebo alespoň já ne). Ale vím, že kdyby se nám podařilo i tak otěhotnět, tak bychom z toho měli radost, tzn. není tam obava, ale spíše takové vzrušení, že necháváme na Pánu Bohu, jak to dopadne. Když se naopak o děti pokoušíme, tak samozřejmě plodivý potenciál je mnohem více aktuální a to i při styku. No a ještě mě napadlo, kdybychom třeba nemohli mít děti (je to smutné, ale stává se, že např. nějaké ženě odeberou dělohu atd.), tak to nevím jak by to bylo.

    OdpovědětVymazat

Nebojte se komentovat články i když jsou staré! Píšu většinou o tématech, jejichž aktualita s časem neubývá.
Kdo máte mail u seznamu, použijte pro vložení komentáře volbu OpenID. Je to velmi jednoduché, viz zde: http://napoveda.seznam.cz/cz/jak-pouzit-seznam-openid.html.