tag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post3819982936947917692..comments2022-12-13T14:21:11.262+01:00Comments on Desirabilia: Pokus s Millem a jeho spokojeným prasetemJakub Moravčíkhttp://www.blogger.com/profile/03543628674375672591noreply@blogger.comBlogger8125tag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-49680264860660612582013-10-21T09:05:43.523+02:002013-10-21T09:05:43.523+02:00"Trochu problém vidím v myšlenkové indukci, j..."Trochu problém vidím v myšlenkové indukci, jež od jakkoli dlouhého konečného času přechází k formuli „na věky“. Křesťanský pohled na věčnost je tuším poněkud jiný, než představa věčně planoucího jednorozměrného a jednosměrného času. "<br /><br />K tomu bych poznamenal jen tolik, že pod termínem "navěky" lze myslet obojí a pro jádro otázky je vcelku jedno, kterou z variant budeme myslet.Jakub Moravčíkhttps://www.blogger.com/profile/03543628674375672591noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-14720913506658726462013-10-21T08:04:43.588+02:002013-10-21T08:04:43.588+02:00Anonymní 20. 10. 2013 14:15: „Stav ,nespokojeného ...Anonymní 20. 10. 2013 14:15: „Stav ,nespokojeného člověka‘ nastal (…) v důsledku prvního hříchu“<br />… Souhlasím s tím, že to lze i takto formulovat. Nejsem naivní biblický fundamentalista a nemyslím si, že Genesis 3 je objektivním zpravodajstvím o tom, co si řekli Adam, had, Eva a Nejvyšší. Ale považuji onen biblický text za inspirovaný v tom smyslu, že vcelku srozumitelnou formou popisuje jistou charakteristiku, která patří k našemu lidství.<br />Tentýž komentář: „Věřící na boha, jak se o něm píše v Bibli, by si měl vybrat to prase. … Závěr je jasný: Kdo dá přednost nespokojenému člověku, toho odnese Belzebub.“<br />…Asi záleží trochu i na tom, jak tu Bibli čteme. Já osobně na takového boha, který by z nás chtěl mít prasata, nevěřím. A nemyslím si, že se o takovém bohu píše v Bibli. Biblický Bůh je natolik svrchovaný, že kdyby chtěl, aby lidská přirozenost měla velmi blízko k přirozenosti spokojeného prasete, tak by člověka prostě tak stvořil a žádný problém bychom tu neřešili. Ba obávám se, zda k tomu „jasnému závěru“ nenahnuli výklad Bible lidé, kteří chtěli mít moc a neuměli ji získat rytířštějším způsobem. Namluvili nevzdělaným bližním, že svět a lidi jsou dílem bůžka, jenž při jejich tvoření přecenil své schopnosti. A teď potřebuje právě je, aby nám říkali: „Držte se raději při zdi, svět je utvořen divně, své lidství potlačujte, dbejte úředních nařízení, tiše si chrochtejte a čekejte, až to tu skončí.“Nazemidanhttp://nazemidan.webpark.cz/noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-36349259038221314362013-10-21T06:57:26.278+02:002013-10-21T06:57:26.278+02:00Mirek 16. 10. 2013 13:44: „(Lidská) bytost nemůže ...Mirek 16. 10. 2013 13:44: „(Lidská) bytost nemůže neusilovat o své sebeuskutečněnění – pokud ví, že není sebeuskutečněna a pochopila, že je sebeuskutečnění jejím vnitřním cílem.“<br />Anonymní 17. 10. 2013 11:07: „Bůh nám dal možnost přemýšlet a tvořit … Chci být raději (…) nespokojeným člověkem, než spokojeným prasetem.“<br />…S oběma autory komentářů souhlasím v tom, že NA TOMTO SVĚTĚ – v nám DAROVANÉM ČASE je (nebo snad „má být“?) součástí našeho lidství touha být nespokojeným člověkem a nebýt spokojeným prasetem. A to bez ohledu jak na to, že nevíme, jak bude ten darovaný čas dlouhý, tak i na to, že nevíme, jak budeme v sebeuskutečňování, přemýšlení či tvoření úspěšní. Trochu problém vidím v myšlenkové indukci, jež od jakkoli dlouhého konečného času přechází k formuli „na věky“. Křesťanský pohled na věčnost je tuším poněkud jiný, než představa věčně planoucího jednorozměrného a jednosměrného času. Kdybych měl ambici působit tu coby hlasatel dobré zprávy, zvěstoval bych, že Bůh je velký a milostivý a že každý Sisyfos bude ze zajetí času vysvobozen. Dopustil bych se tím ale úchylky od tématu. Proto si dovolím toliko říci, že Jakubem položenou otázku s těmi dvakrát zvýrazněnými slovy „NAVĚKY“ zodpovědět neumím.Nazemidanhttp://nazemidan.webpark.cz/noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-84199060229242820072013-10-20T21:23:59.206+02:002013-10-20T21:23:59.206+02:00"neměl na práci nic jiného, než jíst ovoce a ..."neměl na práci nic jiného, než jíst ovoce a šukat s Evou."<br /><br />No, to bych s takovou jistotou netvrdil. Podle biblické zprávy se zdá, že Adam obcoval s Evou až po spáchání hříchu. Na druhou stranu je pravda, že podle Augustina - jak jsem si aspoň přečetl v jedné diplomce - k obcování došlo pravděpodobně už před hříchem, ovšem proběhlo, stručně řečeno, v jaksi jiném duchu.<br /><br />"Je zjevné, že tento stav měl velmi blízko ke stavu spokojeného prasete."<br /><br />To je docela zajímavý postřeh, díky.<br /><br />"Jestli tedy někdo tvrdí, že dává tomuto stavu přednost, pak tím vlastně vyslovuje svoji spokojenost se spácháním hříchu, který je navíc dědičný, takže je to i jeho hřích."<br /><br />Já bych k tomu teď napsal pouze toli, že alespoň podle katolické teologie by po "nespáchání" hříchu a tedy "složení zkoušky" by se Adam také transformoval ze "spokojeného prasete" do člověka, ovšem nikoliv nespokojeného, naopak zcela spokojeného.Jakub Moravčíkhttps://www.blogger.com/profile/03543628674375672591noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-4970764479954390562013-10-20T14:15:11.307+02:002013-10-20T14:15:11.307+02:00Podle mne by si člověk, věřící na Boha, jak se o n...Podle mne by si člověk, věřící na Boha, jak se o něm píše v Bibli, měl vybrat to prase.<br /><br />Bůh přece Adama ubytoval v ráji, kde pobíhal nahý s neměl na práci nic jiného, než jíst ovoce a šukat s Evou. Jíst ovoce ze Stromu Poznání měl vysloveně zakázáno ! Je zjevné, že tento stav měl velmi blízko ke stavu spokojeného prasete.<br /><br />Stav "nespokojeného člověka" nastal teprve v důsledku Prvního Hříchu. Jestli tedy někdo tvrdí, že dává tomuto stavu přednost, pak tím vlastně vyslovuje svoji spokojenost se spácháním hříchu, který je navíc dědičný, takže je to i jeho hřích. No a neměl by snad věřící hříchů upřímně a kajícně litovat, má-li dojít spasení ???<br /><br />Závěr je jasný : kdo dá přednost nespokojenému člověku, toho odnese Belzebub :-(<br /><br /><br />Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-48298628310080813402013-10-17T11:07:14.784+02:002013-10-17T11:07:14.784+02:00Chci být člověkem. Proto chci využívat všechny mož...Chci být člověkem. Proto chci využívat všechny možnosti, které mi Bůh dal. Bůh člověka učinil k obrazu Svému. Bůh nám dal možnost přemýšlet, a tvořit nové věci. Ne pouze poznané, ale zcela nové. To zvíře ani stroj neumí. Proto nechci být ani zvířetem, a ani strojem. Nechci, aby se mnou bylo manipulováno. Chci být raději věčně nespokojeným člověkem, než spokojeným prasetem! Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-40531930456550109982013-10-16T22:17:14.758+02:002013-10-16T22:17:14.758+02:00Ahoj Mirku
Chápu, že to tu Sokratovsko-Stodolovsko...Ahoj Mirku<br />Chápu, že to tu Sokratovsko-Stodolovskou pozici připomíná (tak nějak ne úplně s postojem Jirky souhlasím), ale myslím, že ten rozdíl je zde podstatnější: v této volbě má jakoby "prázdná bytost" možnost zvolit si svou vlastní esenci, kdežto Sokratés vždy Sokratem zůstane. A není nyní důležité, zda je možnost zvolit si svou esenci opravdu možností, nýbrž jde o to, že i tyto otázky nám řeknou něco o naší vůli, našem chtění - proč něco chceme, co chceme víc než něco jiné a z jakých důvodů a motivů. <br />Jinak ale Tvá myšlenka dost stojí za zvážení a přirovnání k Sisyfovi se mi taky líbí.Jakub Moravčíkhttps://www.blogger.com/profile/03543628674375672591noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3008106790405812521.post-62879259910249609892013-10-16T13:44:51.879+02:002013-10-16T13:44:51.879+02:00Ahoj Jakube, trochu to připomíná Sokratův názor, ž...Ahoj Jakube, trochu to připomíná Sokratův názor, že kdyby udělal nějakou špatnost, která by mu poškodila duši, tak by byl raději sebebolestněji léčen, i kdyby ta léčba skončila (věčnou) smrtí, než žil věčně v radovánkách a nevědomosti. Zdá se mi, že za klíčové se zde u člověka pokládá jeho sebeuskutečnění, to je základní kvalitou, a to, co se pak tomu sebeuskutečněnému děje, je už vedlejší - tj. nic bez sebeuskutečnění není lepší než cokoliv se sebeuskutečněním. Trochu se to dá vztáhnout i k pozici Jirky Stodoly o pekle: bytosti majjí možnost z pekla uniknout do věčné smrti, ale neudělají to, protože bytí v pekle je lepší než věčná smrt a ony to ví. (Možná teď Jirkovu pozici trochu posunuju, ale myslím že ne o moc.) Kdybych měl tu Sokratovu a Jirkovu pozici prolnout, tak jde vlastně o to, zda má smysl nekonečná léčba duše, i když víme, že nepovede k vyléčení - tj. jakýsi věčný očistec, že je peklo věčným očistcem. Myslím, že Sokrates by asi řekl, že ano, že sice primárně jde o cíl (očištění duše), ale že bytost prostě nemůže neusilovat o své sebeuskutečněnění - pokud ví, že není sebeuskutečněna a pochopila, že je sebeuskutečnění jejím vnitřním cílem. A případ, kdy ví, že nemá šanci jej dosáhnout, je sice tragický, ale přesto lepší než nebytí nebo nevědomý život v radovánkách: tj. že pro bytost, která si to uvědomí, už není možné zapomenutí a návrat, protože to uvědomění a bytí na cestě k sebeuskutečnění je pro ni už vyšší hodnotou než cokoliv bez sebeuskutečnění. Je to vlastně trochu pozice Sisyfa, třeba z Camusova výkladu mýtu o Sisyfovi. Samozřejmě lze asi říct, že i v nebi (tj. po ukončení očistce) probíhá nějaké sebeuskutečněňování, nekonečné, ale to už je spíš nějakým rozvíjením, už to není uvědomovaná tragická nehotovost. Mirekhttps://www.blogger.com/profile/07143233738010369493noreply@blogger.com